Darovací daň: kdy je dar osvobozený a kdy se daní

Samostatná darovací daň v českém systému už neexistuje – bezúplatný příjem se dnes řeší jako součást daně z příjmů. Vysvětlíme, kdy je dar mezi příbuznými automaticky osvobozený, kdy se musí zdanit a jak postupovat u daru nemovitosti nebo většího obnosu peněz.

Koho se darovací daň týká

Darovací daň jako samostatná daň v Česku od roku 2014 neexistuje – bezúplatné nabytí majetku (dar) se od té doby řeší jako součást daně z příjmů fyzických osob. Týká se to každého, kdo dostane od jednoho dárce za rok dary v hodnotě nad 50 000 Kč od osoby, která nespadá do okruhu osvobozených příbuzných a osob ze společné domácnosti.

Dar může mít různou podobu – peníze, nemovitost, auto, cenné papíry nebo třeba odpuštění dluhu. Pravidla pro posouzení, zda je dar osvobozený, jsou u všech těchto podob stejná: rozhoduje vztah mezi dárcem a příjemcem, ne to, o jaký konkrétní majetek jde.

Dar mezi příbuznými

Nejčastější situace – dar mezi rodiči a dětmi, prarodiči a vnoučaty nebo mezi manžely – je od daně osvobozena bez ohledu na výši daru. Totéž platí pro příbuzné v linii vedlejší, tedy sourozence, strýce a tety, synovce a neteře, a také pro manžele dětí (zetě a snachy). Osvobození se vztahuje i na osoby, které s dárcem žily nejméně po zákonem stanovenou dobu ve společné domácnosti, i když nejsou příbuznými. To se týká typicky nesezdaných partnerů, kteří spolu dlouhodobě žijí v jedné domácnosti a hospodaří společně, aniž by mezi sebou měli formální příbuzenský vztah.

Jak se dar zdaňuje, když osvobození nesplňuje

Pokud dar nespadá do osvobozeného okruhu osob a překračuje zákonný limit, zdaňuje se jako ostatní příjem podle běžné sazby daně z příjmů fyzických osob. Do základu daně vstupuje hodnota daru, u nemovitosti nebo movité věci obvykle podle znaleckého posudku nebo srovnatelné tržní ceny.

• Peněžní dar se oceňuje v nominální výši.
• Dar nemovitosti nebo cenného papíru se oceňuje jeho tržní hodnotou k datu darování.
• Dary od osoby mimo osvobozený okruh jsou osvobozené, pokud jejich úhrn od jednoho dárce za rok nepřesáhne 50 000 Kč; sazba daně je 15 %, u části základu daně nad 36násobkem průměrné mzdy 23 %.

Kdy se darovací daň neplatí (osvobození)

Osvobozeny jsou dary mezi příbuznými v přímé linii (rodiče–děti, prarodiče–vnoučata), v linii vedlejší (sourozenci, strýc a teta, synovec a neteř), mezi manžely a od manželů dětí, a to bez omezení výše. Osvobozeny jsou i dary mezi osobami, které spolu žily ve společné domácnosti po zákonem stanovenou dobu bezprostředně před darováním – typicky nesezdaní partneři.

U ostatních dárců (vzdálenější příbuzní, přátelé, známí) jsou osvobozeny příležitostné dary do 50 000 Kč ročně od jednoho dárce; nad tuto hranici se musí zdanit. Podrobnou definici společné domácnosti najdete na webu Finanční správy – vyplatí se ji ověřit ještě před darováním, ne až po něm, kdy je případnou nesrovnalost těžší napravit.

Termíny a jak dar zdanit

Pokud dar podléhá dani, uvádí se v daňovém přiznání za rok, ve kterém byl přijat. Zaměstnanec, kterému by jinak stačilo roční zúčtování daně u zaměstnavatele, musí v tomto případě podat přiznání sám, protože zúčtování se na tento typ příjmu nevztahuje.

U daru nemovitosti se navíc mění vlastník v katastru nemovitostí, což má dopad i na daň z nemovitosti – tu od dalšího zdaňovacího období platí už nabyvatel daru, ne původní vlastník – přiznání k dani z nemovitosti je proto po přijetí daru potřeba podat i tehdy, když samotný dar dani z příjmů nepodléhá.

Modelový příklad daru mezi rodiči a dítětem

Pro jednoduchost počítejme modelovou situaci: rodiče darují dospělé dceři částku 500 000 Kč na první bydlení. Protože jde o dar mezi příbuznými v přímé linii, je celá částka od daně z příjmů osvobozena bez ohledu na svou výši – dcera ji v přiznání nemusí uvádět jako zdanitelný příjem (u vyšších částek se ale někdy vyžaduje ohlašovací povinnost, tu si ověřte na Finanční správě).

Osvobozený by byl i dar od tety nebo strýce, protože i ti patří mezi příbuzné v linii vedlejší. Pro srovnání tedy vezměme rodinného přítele, který s dcerou nežije ve společné domácnosti. Jeho dar 500 000 Kč by výrazně překročil limit 50 000 Kč ročně od jednoho dárce, a proto by ho dcera musela uvést v daňovém přiznání jako ostatní příjem a zdanit sazbou daně z příjmů.

Modelový rozdíl mezi oběma situacemi je tedy zásadní – u téhož daru 500 000 Kč platí dcera od rodičů nulovou daň, zatímco od přítele rodiny by daň platila. Právě proto se vyplatí u darů od lidí mimo příbuzenstvo a společnou domácnost předem zjistit, jestli se vejdou do limitu 50 000 Kč, a nespoléhat se na to, že „dar je vždycky dar“.

Nejčastější chyby a na co si dát pozor

Nejčastější chybou je přesvědčení, že jakýkoliv dar mezi příbuznými je automaticky osvobozený – osvobození se vztahuje jen na okruh osob vymezený zákonem (přímá a vedlejší linie, manželé, manželé dětí, společná domácnost), ne na příbuzenstvo obecně. Opačnou chybou je myslet si, že osvobozené jsou jen dary od rodičů – i dar od sourozence, tety nebo strýce je osvobozený bez limitu. Dar mezi sestřenicemi nebo ještě vzdálenějšími příbuznými už ale do osvobozeného okruhu nemusí spadat a je potřeba posoudit ho podle pravidel pro ostatní dárce.

Chybějící darovací smlouva

Druhou chybou je spoléhat se u vyššího daru jen na ústní dohodu. I když to zákon u movitých věcí nebo peněz vždy nevyžaduje, písemná darovací smlouva usnadní prokázání daru finančnímu úřadu i případný spor mezi příbuznými do budoucna, například při dědickém řízení, kde se dřívější dary někdy zohledňují.

Nesprávné ocenění nemovitosti nebo věci

Třetí chybou je podcenění hodnoty darované nemovitosti nebo cenné věci při posuzování, zda se blíží limitu osvobození 50 000 Kč – u dárců mimo osvobozený okruh se vyplatí dát si vypracovat alespoň orientační odhad tržní hodnoty, než se rozhodne, zda dar zdanit, nebo ne.

Co je osvobozeno od darovací daně v rodině a kde si to ověřit

Přesný okruh osob, na které se osvobození vztahuje, definici společné domácnosti a pravidla limitu 50 000 Kč pro dary od jiných osob najdete v zákoně o daních z příjmů a na webu Finanční správy. Vyplatí se to ověřit i tehdy, když jde o dar mezi příbuznými, u kterých byste osvobození čekali automaticky – zákon má přesnou definici, která se nemusí shodovat s běžným chápáním „rodiny“.

Kdo řeší dar nemovitosti souběžně s dalšími daňovými tématy, najde navazující informace v článcích o dani z prodeje nemovitosti nebo o dani z pronájmu bytu, pokud darovanou nemovitost budete pronajímat. Vyplatí se i jednorázová konzultace s daňovým poradcem u vyšších nebo neobvyklých darů – třeba darování obchodního podílu nebo majetku ze zahraničí, kde se pravidla mohou lišit podle konkrétní situace dárce i příjemce.

Časté otázky

Kolik se platí darovací daň?

Samostatná darovací daň dnes neexistuje – dar se řeší jako součást daně z příjmů. Mezi příbuznými v linii přímé a vedlejší, manžely a osobami ze společné domácnosti je dar osvobozen bez limitu, u ostatních dárců se dary nad 50 000 Kč ročně od jednoho dárce zdaňují běžnou sazbou daně z příjmů.

Kolik je darovací daň?

Žádná samostatná sazba darovací daně neexistuje. Pokud dar podléhá dani, počítá se podle běžné sazby daně z příjmů fyzických osob: 15 %, a u části základu daně nad 36násobkem průměrné mzdy 23 %.

Jaká je darovací daň u nemovitosti mezi rodiči a dětmi?

Dar nemovitosti mezi rodičem a dítětem je od daně z příjmů osvobozen bez ohledu na hodnotu nemovitosti, protože jde o osoby v přímé linii příbuzenství.

Co je osvobozeno od darovací daně v rodině?

Osvobozeny jsou dary mezi příbuznými v přímé linii (rodiče, děti, prarodiče, vnoučata), ve vedlejší linii (sourozenci, strýc, teta, synovec, neteř), mezi manžely a od manželů dětí, a to bez omezení výše. Osvobozeny jsou i dary mezi osobami žijícími ve společné domácnosti po stanovenou dobu.

Zahrnuje se darovací smlouva do dědického řízení?

Samotný dar poskytnutý za života zůstavitele se do pozůstalosti nezahrnuje, ale při vypořádání mezi dědici se k dřívějším darům někdy přihlíží, pokud na to zákon nebo dohoda dědiců pamatuje. Konkrétní posouzení závisí na okolnostech a je vhodné ho probrat s notářem vedoucím dědické řízení, ideálně hned na začátku, ne až ve chvíli, kdy se mezi dědici objeví spor o to, kdo z rodiny co za života zůstavitele dostal.

Musí se darovací smlouva na peníze sepisovat písemně?

Zákon to u movitých věcí a peněz vždy nevyžaduje, ale písemná smlouva usnadní prokázání daru finančnímu úřadu i případný spor v rodině do budoucna, zejména u vyšších částek, kdy si na ni obě strany mohou v budoucnu chtít nezávisle vzpomenout stejně.

Článek je obecná informace, ne individuální finanční, investiční ani daňové poradenství. Zákonné částky a lhůty se mění — aktuální hodnoty si ověřte u Finanční správy, ČSSZ, úřadu práce nebo u své banky či pojišťovny. Investice nesou riziko; minulé výnosy nejsou zárukou budoucích.

Štítek: Daně a odvody