Zdravotní pojištění: kdo ho platí sám a kolik

Zdravotní pojištění v Česku platí za většinu lidí zaměstnavatel nebo stát, ale řada situací – přerušení podnikání, mezera mezi zaměstnáními, studium po dosažení určitého věku – vede k tomu, že si člověk musí pojistné platit sám. Vysvětlíme, kdy nastává povinnost samoplátce a jak se počítá minimální platba.

Co znamená být samoplátcem zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění v Česku je povinné pro každého, kdo má trvalý pobyt na území státu, bez ohledu na to, zda skutečně čerpá zdravotní služby. Za většinu lidí pojistné odvádí někdo jiný – zaměstnavatel u zaměstnanců, stát u dětí, studentů do určitého věku, důchodců, žen na materské nebo osob v evidenci úřadu práce. Pokud člověk nespadá do žádné z těchto kategorií a nemá vlastní zdanitelný příjem, ze kterého by se pojistné odvádělo, stává se takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a pojistné musí platit sám.

Typickými situacemi, kdy člověk potřebuje řešit vlastní platbu, je mezera mezi dvěma zaměstnáními bez evidence na úřadu práce, přerušení nebo skončení podnikání bez jiného příjmu, nebo studium po 26. narozeninách, kdy stát přestává být plátcem za studenta. Neplacené volno do této skupiny nepatří: zaměstnanec zůstává zaměstnancem a pojistné z minimálního vyměřovacího základu za něj dál odvádí zaměstnavatel – jen ho celé strhne zaměstnanci. Ve všech těchto situacích je potřeba se u zdravotní pojišťovny přihlásit jako OBZP a platit pojistné sám, jinak vzniká dluh.

Kdo je plátcem u zaměstnance a u OSVČ

U zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel formou srážky ze mzdy a odvodu své části navíc, u osoby samostatně výdělečně činné se platí měsíční záloha podle výše zisku z předchozího roku, s ročním vyrovnáním v přehledu o příjmech a výdajích.

Pro koho je téma samoplátce důležité a pro koho ne

Téma samoplátce je nejdůležitější pro lidi v přechodných životních situacích – mezi zaměstnáními, po skončení podnikání nebo studia. Právě v těchto obdobích se snadno stane, že člověk zapomene nahlásit změnu a nevšimne si, že se stal osobou bez zdanitelných příjmů, dokud mu nezačne narůstat dluh na pojistném.

Naopak pro zaměstnance s nepřerušeným pracovním poměrem, pro důchodce, studenty do zákonem stanoveného věku nebo osoby na rodičovské dovolené je toto téma jen informativní, protože za ně pojistné odvádí zaměstnavatel nebo stát automaticky.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Kdo si vezme neplacené volno, OBZP se nestává – pracovní poměr trvá a pojistné dál odvádí zaměstnavatel. Protože ale za dny volna nemá zaměstnanec žádnou mzdu, doplácí se pojistné do minimálního vyměřovacího základu a tuto část (13,5 %) hradí celou zaměstnanec, obvykle srážkou z další výplaty. Sám se tedy u pojišťovny nehlásí, jen počítá s nižší výplatou.

Co povinnost samoplátce znamená v praxi

Hlavní povinností je přihlásit se u zdravotní pojišťovny k kategorii OBZP do osmi dnů od vzniku této skutečnosti a platit stanovenou měsíční částku – pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 8. dne měsíce následujícího. Zdravotní péče zůstává kryta stejně jako u ostatních pojištěnců, pojištění se nijak neomezuje jen proto, že si ho člověk platí sám.

Nevýhodou je, že samoplátce nemá nikoho, kdo by za něj platbu automaticky odváděl, a musí si sám pamatovat na termín a částku. Podobně jako u sociálního pojištění, jehož princip vysvětluje článek Sociální pojištění: kolik odvádíte a co za to dostanete, jde o povinnost, kterou nelze jen tiše přeskočit bez následků. Pokud platbu zapomene nebo zpozdí, pojišťovna může začít počítat penále z dlužné částky, a to i za zpětně zjištěné období, kdy člověk povinnost nesplnil, aniž by to vůbec tušil.

Když se situace opakovaně mění

Kdo přechází mezi kategoriemi častěji – třeba mezi zaměstnáním a krátkými přestávkami bez práce – by měl každou změnu hlásit zdravotní pojišťovně zvlášť, ne spoléhat na to, že se to vyřeší samo při přihlášení k novému zaměstnavateli.

Kolik samoplátce zaplatí

Platba samoplátce (OBZP) se počítá jako 13,5 % z minimální mzdy, takže se každoročně mění spolu s ní. Pro rok 2026, kdy minimální mzda činí 22 400 Kč, jde o 22 400 × 0,135 = 3 024 Kč měsíčně. Aktuální výši pro další roky vždy ověřte na webu své zdravotní pojišťovny. Kdo řeší podobnou situaci u nemocenského pojištění, může nahlédnout do článku Nemocenská: kolik dostanete a jak se počítá, který princip dávek vázaných na pojištění vysvětluje na jiném příkladu.

Pro srovnání, u zaměstnance se pojistné počítá jako procento z hrubé mzdy, přičemž část hradí zaměstnanec a část zaměstnavatel, u OSVČ se počítá záloha z vyměřovacího základu odvozeného ze zisku. U OBZP se naproti tomu platí pevná měsíční částka bez ohledu na skutečný příjem, protože žádný zdanitelný příjem, ze kterého by se dalo vycházet, ten člověk nemá.

Kde částku zjistit

Aktuální sazbu pro OBZP zveřejňuje každá zdravotní pojišťovna na svém webu a je stejná bez ohledu na to, u které pojišťovny je člověk registrován, protože vychází ze zákona. Doporučuje se ji ověřit vždy na začátku roku, kdy se minimální mzda i odvozená částka obvykle mění.

Na co si dát pozor u zdravotního pojištění samoplátce

Prvním úskalím je pozdní nebo chybějící přihlášení ke kategorii OBZP – pojišťovna zjišťuje neplacení i se zpětnou platností a dluh včetně penále může narůst dřív, než si toho člověk vůbec všimne. Vyplatí se proto hlásit každou změnu (ztráta zaměstnání, konec podnikání, konec studia) ihned, jakmile nastane.

Druhým úskalím je zaměňovat zdravotní pojištění se sociálním pojištěním – jde o dvě samostatné povinnosti s jinými pravidly a jinými úřady, i když se o nich často mluví společně. Princip sociálního pojištění a jeho odvodů vysvětluje článek Sociální pojištění: kolik odvádíte a co za to dostanete.

Dluh na pojistném a jeho řešení

Pokud dluh na zdravotním pojištění už vznikl, je možné se s pojišťovnou dohodnout na splátkovém kalendáři, ne dluh nechat narůstat bez řešení. Zdravotní pojišťovny mají zákonnou povinnost dluh vymáhat, ale zároveň obvykle vycházejí vstříc dohodě o splátkách, pokud o ni pojištěný sám požádá. Pokud dluh narostl do vyšší částky a hrozí exekuce, je vhodné se poradit i s bezplatnou dluhovou poradnou, podobně jako u jiných typů dluhů.

Modelový příklad vzniku a řešení povinnosti samoplátce

Pro jednoduchost počítejme s panem Dvořákem, který skončil v zaměstnání k poslednímu dni měsíce a nový nástup má sjednaný až o šest týdnů později, mezitím se nezaevidoval na úřadu práce. Po celou tuto mezeru se stává OBZP, protože nemá zaměstnavatele ani jiný důvod k plátcovství přes stát, a musí se sám u své zdravotní pojišťovny přihlásit a zaplatit příslušné měsíční částky za dané období.

Pokud by pan Dvořák přihlášení opomněl a pojišťovna by na chybějící platby přišla až o půl roku později, dlužil by nejen samotné pojistné za dané měsíce, ale i penále počítané za dobu prodlení. Řešením v takové situaci je co nejdřív kontaktovat pojišťovnu, přihlásit se zpětně ke správné kategorii a dohodnout si úhradu dluhu, ideálně i formou splátek, pokud by jednorázová platba byla pro rozpočet příliš zatěžující.

Jak se přihlásit a co udělat, aby vše šlo hladce

Přihlášení ke kategorii OBZP se provádí přímo u zdravotní pojišťovny, u které je člověk pojištěný, obvykle formulářem dostupným online nebo osobně na pobočce. Je potřeba uvést datum, od kterého platí povinnost platit sám, a případně datum, kdy tato povinnost skončí, pokud je to už v okamžiku přihlášení známé.

Kdo v tomto přechodném období řeší i pojištění domácnosti nebo jiné závazky, může se podívat na článek Podpojištění domácnosti a nemovitosti: jak nedostat jen zlomek, protože výpadek příjmu bývá dobrou příležitostí zkontrolovat i další pojistky v rozpočtu. Kdo řeší přechod mezi zaměstnáním a evidencí na úřadu práce, měl by věnovat pozornost tomu, aby na sebe jednotlivé kategorie plátce navazovaly bez mezery – evidence na úřadu práce běžně znamená, že plátcem se stává stát, takže se člověk stává OBZP jen v mezidobí, kdy evidovaný ani zaměstnaný není. Kdo řeší podobná přechodná období i u sociálního pojištění a chce mít přehled o celkovém dopadu na důchod, může se podívat na článek Náhradní doby pojištění: co se započítá do důchodu, kde je princip zápočtu podobných období vysvětlen podrobně.

Časté otázky

Kolik se platí zdravotní pojištění?

Záleží na kategorii plátce – zaměstnanec platí procento z hrubé mzdy společně se zaměstnavatelem, OSVČ zálohu z vyměřovacího základu a osoba bez zdanitelných příjmů pevnou měsíční částku 13,5 % z minimální mzdy – pro rok 2026 jde o 3 024 Kč. Aktuální částku sdělí i zdravotní pojišťovna.

Je zdravotní pojištění povinné?

Ano, je povinné pro každého s trvalým pobytem v Česku bez ohledu na to, zda skutečně čerpá zdravotní péči. Pokud za člověka pojistné neplatí zaměstnavatel ani stát, musí se přihlásit a platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Musím platit zdravotní pojištění, když nemám žádný příjem?

Ano, pokud nespadáte do žádné kategorie, za kterou plátcem je stát (student do 26 let, evidence na úřadu práce, rodičovská dovolená a další), musíte se přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit stanovenou minimální částku sami.

Jak platit zdravotní pojištění jako OBZP?

Nejdřív je nutné se u své zdravotní pojišťovny přihlásit do kategorie osoby bez zdanitelných příjmů, poté platit stanovenou měsíční částku převodem na účet pojišťovny, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

Co se stane, když zdravotní pojištění neplatím?

Zdravotní pojišťovna dluh vymáhá i se zpětnou platností a k dlužné částce se připočítává penále za dobu prodlení. Vyplatí se dluh co nejdřív nahlásit a dohodnout si splátky, ne ho nechat narůstat bez řešení.

Platí se zdravotní pojištění i v důchodu?

Za důchodce je plátcem zdravotního pojištění stát, pokud ale důchodce zároveň pracuje, odvádí se pojistné z jeho mzdy stejně jako u jiných zaměstnanců, podobně jako je to popsáno v článku o práci v důchodu.

Článek je obecná informace, ne individuální finanční, investiční ani daňové poradenství. Zákonné částky a lhůty se mění — aktuální hodnoty si ověřte u Finanční správy, ČSSZ, úřadu práce nebo u své banky či pojišťovny. Investice nesou riziko; minulé výnosy nejsou zárukou budoucích.

Štítek: Jak to funguje