Daně

Daň je definována jako zákonem určená povinná platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností. To znamená, že daně občan nemůže adekvátně odčinit jinak, než finanční cestou. Daň má několik charakteristik. Je nedobrovolnou, tedy povinnou a vynutitelnou. To znamená, že placení daní je přímo nařízeno zákonem. Další charakteristika daně je nevratnost. Pokud tedy jednou daň zaplatíte, nemáte nárok na vrácení Vašich peněz. Daň je také neúčelová, tedy plátce daní nemůže ovlivnit místo nebo věc, na kterou jsou daně použity. Daně jsou většinou opakovatelné a jsou ve prospěch veřejného rozpočtu.

Daně jsou v České republice nepřehledné a mnozí z nás se v nich špatně orientují. Daně tedy můžeme rozdělit takto: Daň z příjmu, majetkové daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění, spotřební daně, DPH a silniční daň.

Velice častá je daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Daň z příjmu osob ale netvoří pouze daň ze mzdy, ale patří do ní také příjmy ze závislé činnosti nebo příjmy z podnikání. Daň z příjmu tedy zahrnuje nejen daň ze mzdy, ale také například funkční prožitky. Těmi se rozumí odměny za výkon funkce, které jsou běžné například u poslanců nebo členů vlády. V této kategorii daní jsou také zahrnuty příjmy z podnikání nebo příjmy z kapitálového majetku. Pokud tedy vyhrajete nějaké peníze, zdaní se Vám a část výhry předáte státnímu rozpočtu. Další součástí je příjem z pronájmu. Jedná se o pronájem nemovitostí a bytů.

Druhou nejvýnosnější daní pro státní rozpočet je daň z přidané hodnoty, tedy DPH. O DPH se v dnešní době často debatuje, přesněji o zvýšení daně z přidané hodnoty. Další jsou daně spotřební. Nejvíce se platí spotřební daň z minerálních paliv, tedy benzínu a nafty. Velice výrazný přínos státnímu rozpočtu přináší daň z tabákových výrobků, lihu, tedy alkoholu a také z tabáku ke kouření. Daň se vyplácí také z piva a vína. Daň z minerálních paliv určuje Evropská unie.

A kam vlastně peníze získané daněmi ze státního rozpočtu jdou? Použijí se například na vzdělávání, sociální péči, zdravotní péči, armádu, veřejnou dopravu, starobní důchody a podobně.