Abyste nezůstali překvapeni: Expert vysvětluje, jak funguje ocenění majetku při rozvodu

Téměř každé druhé manželství v Česku končí rozvodem – ten by nově mohl být jednodušší. Vláda totiž připravuje novou reformu rozvodů. Pokud se manželé dohodnou na péči o děti nebo na rozdělení majetku, soud by je mohl rozvést hned při prvním stání. Pokud k dohodě nedojde, povolává soud znalce.

České soudy řeší ročně zhruba 21 tisíc rozvodů. Až polovina párů se navíc nedohodne na péči o děti nebo musí řešit majetkový spor. Miloš Kačírek ze znalecké kanceláře EqSA upozorňuje, že je vhodnější najít shodu bez právníků a znaleckých posudků. „S celým procesem jsou spojeny značné náklady. V praxi se běžně opakuje situace, kdy hodnota předmětu vypořádání společného jmění manželů je jen nepatrně vyšší než náklady spojené s celým řízením. Oba – bývalí – partneři jsou pak často nepříjemně překvapeni při konečné kalkulaci,“ uvádí.

Pokud se bývalí partneři nedokáží na rozdělení majetku domluvit, vychází soudce z již zmíněného společného jmění manželů. To zaniká dnem rozvodu, samotné vypořádání může ale trvat i několik let. Při rozhodování se zohledňují například shodná tvrzení manželů o společném majetku. Pokud jsou ale jejich výpovědi odlišné, musí soud jmenovat znalce, který hodnotu společného jmění stanoví. „V posledních letech jsme vypracovali řadu posudků, které se věnovaly vypořádání společného jmění manželů. Nejčastěji šlo o stanovení hodnoty nemovitostí nebo podniků,“ popisuje Miloš Kačírek.

V posledních letech došlo při oceňování majetku k poměrně výrazné změně. „Můžeme to uvést na příkladu nového auta – v minulosti soud vycházel z ceny, kterou mělo auto v okamžiku skutečného vypořádání majetku, tedy klidně i několik let po rozvodu. Cena auta se během této doby mohla výrazně změnit. Nyní ale soud zohledňuje cenu auta k datu zániku společného jmění manželů,“ vysvětluje konzultant Miloš Kačírek.

Běžné jsou ale i situace, kdy během manželství některý z manželů začne podnikat. Při rozvodovém řízení se pak hledá hodnota podniku k datu zániku společného jmění manželů, kdy každému standardně náleží polovina. Jiné to však je, pokud do manželství vstupuje jeden ze zúčastněných s již fungující společností. V takovém případě soudy zpravidla hledají hodnotu k datu vzniku i zániku společného jmění. Předmětem vypořádání je pak rozdíl těchto dvou hodnot.

Samotný proces oceňování podniku pro účely vypořádání v rozvodovém řízení probíhá obdobným způsobem jako v případě ocenění v případě prodeje. „Cílem znalce je najít cenu obvyklou podniku, kterou zákon o oceňování majetku definuje jako cenu, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v tuzemsku ke dni ocenění. Cenu obvyklou pak znalec hledá pomocí vhodné metody na základě různých analýz,“ vysvětluje Miloš Kačírek.

Ve většině případů soud vychází z toho, že každý má nárok na stejný podíl ze společného majetku. Výjimečně ale může jeden z exmanželů dostat méně – například tehdy, když partner opustí společnou domácnost, nestará se o děti a nepřispívá na jejich výchovu.